Nedávno jsem byl hostem podcastu Hospitality Daily, kde jsme se bavili o tom jak se fotí hotely. Je mi jasné, že ne každý umí anglicky, proto jsme pro vás vytvořili přepis v češtině.

Originál si můžete poslechnout zde: https://podcast.hospitalitydaily.com/jiri-lizler-photography/

Josiah: Představme si, že právě jsem postavil nádherný hotel nebo úchvatný resort. Jsem na něj velmi hrdý. Myslím, že vypadá skvěle. Jak bych měl přemýšlet o využití fotografie k tomu, abych světu komunikoval, co jsem vytvořil, a od začátku přitáhl lidi? Představme si, že jsme se právě potkali. Co byste mi řekl, když začnu přemýšlet o tom, jak použít fotografii?

Jiří: Tak co bych ti určitě řekl jako první je, abys napsal, kolik typů pokojů máš.

To je důležité pro fotografování, lidé chtějí vidět, kde budou bydlet. To je první. Pokud chceš mít fotografování, potřebuješ plán. A pro plán je to, co vždy doporučuji lidem, kteří chtějí odhad od mě, kolik něco bude stát, abych viděl výběr. Například, kolik fotek chceš. Pokud přijdeš s výběrem 300 fotek, tak tě zkusím od toho odradit, protože odhad bude šílený, protože to je jako 30 dní focení, což je dost hodně a to je první věc a pak, až víme, co potřebuje být vyfoceno, tak musíme přemýšlet nebo musíš přemýšlet, protože já jsem někdo, kdo tam přijde a nemá žádné zkušenosti, nebyl součástí plánování, navrhování, proč je to takhle, je o tom, přemýšlet o USP, o jedinečných prodejních bodech každého pokoje. Je to výhled? Je to design? Je to třeba to, že je přímo vedle bazénu? Nebo co dělá tento pokoj jedinečným? A potom bychom měli diskutovat, jak to můžeme zdůraznit a ukázat to na fotografiích. Protože když přijdu do pokoje a nic o něm nevím, může mě zaujmout například gauč nebo lustr nebo cokoli, pokud je to prezidentský nebo královský apartmán. A někdy se stalo, že jsem chtěl něco moc fotit a klient stále chtěl, abych šel někam jinam. A já jsem se ptal, proč? Tohle je perfektní. A pak jsem od nich slyšel, že protože výhled nebo ne výhled, ale protože je spojen s něčím, co je pro nás důležitější, protože klienti jsou hosté. Například je cíleno na indický trh nebo cokoli. A tito hosté chtějí, aby to bylo prezentováno. A já to nevím, nejsem specializovaný ve focení pro indický trh, například. Takže to by mělo vždy být komunikace a spolupráce mezi fotografem a klientem, ať už je to prodej nebo marketing. Obvykle to je marketing. Ale někdy i prodej chce cílit na konkrétní demografickou skupinu, na kterou bychom měli tyto obrázky přizpůsobit. Takže to je to. To bychom měli přemýšlet v fázi před produkci, než si vezmu kameru a začnu něco fotit. To je ta první věc.

Josiah: Zajímalo by mě, jestli byste mi mohl trochu více říct, jak bych mohl vytvořit seznam fotografií, protože, řekněme, nevím o tom vůbec nic, že jo?

Jiří: Je to velmi jednoduché. Seznam fotografií je v podstatě Excelový sešit. Pokud někdo chce se mnou spolupracovat, pošlu jim ten můj, který obsahuje počet a všechno. Ale je to jenom jedna řádka, standardní pokoj, dvě fotky, jedna a jeden detail, možná že chtějí detail sedačky nebo uměleckého díla, které je tam. A ještě jedna z výhledu, například. Takže pak je tu pokoj executive. Takže dostaneš tento seznam a pak jen vyplníš číslo nebo název pokoje, například počet fotek. A nakonec to vyplivne finální číslo. A potom se na to můžu podívat a říct, OK, je to třeba 80 fotek. To nás poté vede podle toho, co je hvězdiček, kolik hvězdiček nebo kolik, pokud jde o nižší pětihvězdičkový resort, možná to bude trvat tak 10 fotek denně. Ale pokud je to něco, kde si všichni dají pozor, je to jako Ritz Carlton a takové věci, kde musíme být extra opatrní. Je to šest, sedm fotek denně. A pak vím, kolik mi to zabere času, já i můj asistent/stylista, abychom vše udělali a dokonale připravili. Takže to dává představu klientovi, kolik času musíme tam strávit a co musí být připraveno, aby to mohli lépe komunikovat se svými údržbáři, personálem na poklízení, že všechno musí být uklizené. Je lepší to mít předtím, než vůbec začneme.

Josiah: Je důležité mít všechno zorganizované na jednom místě. A je užitečné o tom trochu přemýšlet dopředu. Zajímalo by mě, jestli byste mi mohl trochu říct o tom, od koho bych měl získat informace, protože jste zmínil, že prodej a marketing mohou mít specifické segmenty. Ale jaké je vaše zkušenost, je užitečné, pokud vede mé zařízení, získat informace od architekta nebo interiérového designéra? Víte, od koho bych se měl učit?

Jiří: Opravdu nerad pracuji s architekty nebo designéry, pokud právě fotím pro architekta nebo designéra a jsou to fotky pro ně. Pak získají jejich názor, protože tyto fotky budou používat k jejich vlastnímu prodeji. Ale hotel potřebuje jiné typy fotek než architekti. Pokud je tu dokonalý architektonický záběr a neříká nic o hotelu, proč to fotit, že jo? Takže co rád dělám, je určitě mluvit s někým z marketingu a prodeje. A pak, pokud víme, že fotíme například venku, rád bych získal informace od někoho z údržby, kdo mi může říct: "Máme tu venku automatické osvětlení, které se zapne při západu slunce nebo pět minut po západu slunce." A rád bych s nimi měl diskusi, jestli můžeme osvětlení zapnout ručně dříve nebo musím čekat. Je způsob, jak ovládat osvětlení? Můžeme zapnout konkrétní typy, vyvážit to? Takže údržba je obvykle skvělá. Pokud je to před otevřením, to je taky špatné. Je dobré, že tam není nikdo z hlediska hostů, že nikoho nerušíme. Ale pak tam nemusí být nikdo, kdo ví, jak zapnout světla, nebo něco nemusí fungovat, že jo? To se stává pořád, když se něco nového staví. Nikdo neví, jak to řádně ovládat, osvětlení, žaluzie, všechno, že jo? Takže je také důležité, abychom věděli, do čeho jdeme, a pak plánovat, snažit se plánovat co nejvíce dopředu, abychom neztráceli čas, když jsme na místě.

Josiah: Takže to je užitečné. Potřebujete vytvořit seznam fotografií všech snímků, které chcete vytvořit. Z toho, co od vás slyším, je také potřeba zajistit, že jsou ve vašem týmu k dispozici lidé, ať už jsou to lidé z údržby nebo jiní, protože tam je spousta logistické koordinace. Co bych měl ještě vědět, když se připravujete na tyto fotografování a vstupujete do nich?

Jiří: Mělo by to být vyvážené tak, abychom hosty rušili co nejméně, ale dostali dokonalé světlo, což je v plánu fotografa. Například jdeme do téhle restaurace, která bude vypadat dokonale při západu slunce, ale pak nám řeknou, že západ slunce je pro ně špičkou, že vydělají spoustu peněz. A pak musíme říct, OK, co s tím můžeme udělat? Mohli bychom zablokovat určitou část restaurace a fotit tam a ostatní hosté by se, víte, rozprostřeli, abychom je rušili co nejméně? Nebo jen zavrhneme dokonalé světlo kvůli fotografování bez hostů? Ale v nejhorším případě je vždy toto, víte, kompromis, který musí být udělán, protože se na to dívám z pohledu marketingového ředitele, protože pokud hosté platí tisíce dolarů za pobyt v resortu nebo v hotelu, a pak někdo říká, hey, nemůžete tam být teď, prosím, chcete to dělat co nejméně. Takže někdy to musíte udělat. A proto je skvělé mít předem vytvořený seznam a možná rychlý průchod kolem areálu, abyste věděli, že bychom chtěli fotit u bazénu v danou dobu. Je to možné? Mohli bychom třeba tři dny předem dát nápis, že v této době na jednu hodinu? Mohli bychom lidi od toho držet dál? Mohli bychom jim nabídnout něco výměnou, aby nebyli tak naštvaní? Vždycky něco. To mě vzrušuje, protože každý hotel a každé místo na různých místech světa je všude jiné. Stále fotím stejné věci. Stále fotím standardní pokoje, executive pokoje, bazény, lázně, ale všude je to jiné. To je skvělé.

Josiah: Představuji si, že nejlepší čas pro focení by byl před otevřením hotelu nebo resortu, protože tam máte nejvíce složitostí. Jsem ale zvědavý, jak vůbec obecně přemýšlíte o zahrnutí lidí do fotografií, protože jste profesionál. Někdy ale vidím všechny ty fotografie resortů a nikde nikdo není. Možná je to kvůli pandemii, ale vypadá to trochu děsivě, víte, vidět nikoho na místě.

Jiří: Mělo by být přísně komunikováno předem, že se jedná o architektonické focení nebo o focení životního stylu, a to by se nemělo míchat dohromady. Různé značky, pro které pracuji, mají různá firemní pravidla, která musím dodržovat. A to mi je poskytnuto. Takže to je takový manuál, který musíme dodržovat. Jinak se tyto obrázky nebudou schvalovat a hotel je nemůže používat. Ale pokud jde o butikový hotel, který nemá nad sebou korporátní značku, která by jim říkala, co mají dělat, vždycky jim říkám, že potřebují mít kvalitní obrazy bez lidí, aby prezentovaly design, architekturu. A pokud jde o zážitky jako potápění, volný čas, nebo léčebné procedury v lázních nebo něco, co nelze představit bez lidí, je skvělé mít tyto lidi. Ale také by mělo být poznamenáno, že to je mnohem obtížnější a náročnější z hlediska času, protože byste měli věnovat více rozpočtu na modely nebo herce, kteří tam budou, a nejen na zaměstnance. Vizáž, styling. A není to tak jednoduché jako jednoduše zablokovat pokoj, naplánovat, kdy budeme fotit v pokoji, říci úklidu, ať je pokoj připravený a fotit v něm. Lidé vyžadují mnohem více plánování. Například pro Marriott, alespoň v EMEA, pokud hotely nemají dobré architektonické obrázky, neměly by se skutečně soustředit na životní styl, pokud není jejich architektura v pořádku.

Josiah: To má smysl. Takže jste zmínil modely, víte, jakým způsobem o nich přemýšlíte při těchto projektech?

Jiří: Osobně raději pracuji s herci než s modely, protože modely, záleží. Je to módní editoriál? Ale to by nemělo být, to je pro časopis. Pro hotel to není. Takže hotel by chtěl, nebo alespoň podle mého názoru – vše, co tady říkám, je můj názor – měli by myslet na hosty a zážitky, které by měly být přirozené, že jo? Herce jim jen dáte nápad, řeknete jim, tohle je situace, zahrajte si to pro mě, a pak můžete chodit kolem a pracovat s tím. Alespoň podle mé zkušenosti od nich dostanete mnohem více skutečných výrazů, protože hrají roli. Jsou součástí scény a hrají ji, spíše než aby něco pozovali a snažili se, aby jejich tělo vypadalo co nejlépe. Na to nedám dopustit. Jde mi o výraz a vyprávění příběhu toho, co se snažíme dosáhnout.

Josiah: Povězte nám trochu o tom, proč by měli naši posluchači, kteří se zabývají pohostinstvím, různými druhy poskytovatelů, vývojářů, majitelů, provozovatelů, investovat do fotografie a vizuální komunikace? Co to dělá pro podnik a dokonce i pro hosty, kteří tyto obrázky vidí?

Jiří: No, to je snadné. Je to investice. Nemělo by se brát na lehkou váhu, protože je to bude reprezentovat pět, deset, dvacet let. Takže to je něco, co se na něj přilepí a většinou to budou používat. Co se děje, je to, že používají obrázky, dokud nezrenovují nebo nezmění něco podstatného. Tyto obrázky, do kterých investují, by měly být správně naplánovány. Takže neplatí. Věřím, že to samé platí v každém jazyce, že zaplatit jednou, plakat jednou. Takže by měli vážně vzít v úvahu a najmout někoho, kdo se na to soustředí. Podívejte se na jejich portfolio. To je první věc, kterou říkám hostům: najímáte mě na základě mého portfolia. Takže to, co vidíte na mém webu, to dostanete. Pokud mě chcete donutit, abych udělal módní editoriál, to nedělám, udělám pro vás špatnou práci, takže promrháte své peníze. Měli by najmout někoho, jehož práce se jim líbí, víte, že jsou specializovaní na to. Nejsem influencer, nebudu fotit 100 obrázků, to je skvělé pro sociální média, ale pokud to má žít na Booking, Trivago, na jejich webu, na hlavních kanálech, kde prodávají, neměli by se soustředit na najímání influencerů. A to je takový můj malý výlev, protože když se snažím oslovit nové klienty, snaží se mě nutit k výměně nebo něco podobného. Nejsem influencer, jsem tam čistě kvůli práci. Udělám svou práci a oni dostanou obrázky, které je budou reprezentovat ještě mnoho let dopředu. Doufám, že jsem alespoň trochu odpověděl na vaši otázku.

Josiah: To ano. Ano. A myslím, že jste zmínil, že není třeba vytvářet tolik obrázků. Zajímá mě, jaké omyly lidé mají ohledně fotografie. Myslím, že jste se dotkl dynamiky influencerů, ale také jde o počet obrázků. Řekněte mi trochu o tom, proč je to takový velký omyl a proč lidé potřebují tolik obrázků.

Jiří: Je to založené na tom, že nejde o to, že nemůžeme nafotit víc obrázků, můžeme, ale jde o plánování. Existují omezené časy dne, kdy světlo vypadá dokonale. Například, pokud se někdo zajímá o fotografii, zlatá hodina, modrá hodina, to jsou věci, které rád fotím. A ty mají omezený časový rámec. Takže nakonec se snažíme rozložit focení tak, aby důležité, hlavní snímky byly v tomto časovém úseku, za západu slunce, východu slunce, nebo v modré hodině, a pak zbytek dne strávíme focením například koupelen nebo někde, kde není denní světlo, abychom mohli využít ten čas. Nakonec každý snímek trvá vždycky mezi 30 minutami a může to být i čtyři hodiny. Pokud je to třeba obrovská jednací místnost s banketem a je tam vícero místností, hlavně na Středním východě mají rádi tuto velkolepost, velké sály. Musíte každé židli zarovnat s provazem, to trvá čas. To je šílené. Takže proto je tu ten seznam, abych věděl, OK, dnes fotíme jednací místnost. Tak bychom na to měli věnovat minimálně tři hodiny, a ne se tam objevit s půlhodinou. Protože za půlhodinu přemístím pět židlí a pak ověřím, jestli je to ono. Počet obrázků je obvykle to, proč vždycky, když se na mě někdo nový obrátí, řeknu jim: „Máte nějakou představu, kolik obrázků potřebujete vytvořit? A tady je seznam, prosím, vyplňte ho, abychom se na něj mohli podívat a možná diskutovat, proč nebo se pokusím je odradit, že nejsou potřeba takové množství obrázků, možná bychom to mohli držet na nižší úrovni, abyste nepotřebovali pět obrázků jedné jednací místnosti nebo pokud ano, tak je OK, ale musíme tam strávit více času a takové věci. Největším omylem je možná počet obrázků, protože jsou zvyklí na obrázky, které možná dostanou od influencerů. Nevím. Já nejsem influencer, ale dostanou 50 obrázků od influencera, které mohou použít. Jo, můžou. Ale ve skutečnosti, kolik obrázků skutečně, skutečně, skutečně použijí? Takže co děláme je, že klient je přítomen po celý proces tvorby obrázků, kde navrhuji úhel. Tohle je úhel, který bych chtěl zkusit. A marketingový ředitel nebo manažer, kdokoli je přítomen, řekne, ano, to je perfektní. Nebo možná můžeme zkusit toto? A můžeme zkusit toto? Takže hledáme svou cestu. Snažím se uspokojit svoji vizi, ale dávám jim možnost a varianty, které mohou zvolit. A někdy jsou klienti nároční a chtějí specifickou věc. A trvá nám čas najít rovnováhu mezi tím, co vypadá dobře, víte, a zároveň jsou stále spokojení. To zabere čas, pokud chtějí mít kontrolu a jakousi autoritu. To trvá čas. Takže ne 50 obrázků denně.

Josiah: Jak se stát dobrým klientem? Jak by vypadal marketingový ředitel, který přispívá a účastní se užitečným způsobem?

Jiří: To je vlastně skvělá otázka. Jde to jednoduše o mít lidi na pohotovosti, pokud přijdeme do místnosti a například je tam špatně urobený závěs. Mohou mít někoho po ruce, kdo přijde okamžitě. Někdy jsme měli celou úklidovou posádku s námi, měnili závěsy za lepší, protože byly připraveny na renovaci, ale ještě nebyly připraveny. Takže měli jen jedny závěsy, které visely na klobouku. Zatímco jsme se připravovali my, oni se připravovali se svými závěsy. Obvykle pro mě nejlepší je mít ředitele přímo na místě a já nabídnu úhel a oni mi dají svůj názor, že je to perfektní, nebo můžeme zkusit toto, můžeme zkusit tamto, a pak najdeme ideální bod, kde je každý spokojený. Trvá nám to 30 minut, než nastavíme záběr. Pak on bude na místě a bude se snažit hledat například knihy, pokud chtějí mít ty. To je úplně jiná debata, o tom, co by mělo být v místnosti nebo co ne. Takže jde o pomoc a snažení se pochopit, že fotoaparáty nevidí místnost tak, jako my. Máme dva oči, ale fotoaparát má jen jedno a jsou tu omezení, co může udělat. Takže jde o naslouchání a snažení se být nápomocný. To je to nejlepší, co mohou udělat.

Josiah: Vždycky před tím, než skončíme, bych chtěl se dotknout trendů, které vidíte v fotografii v oblasti pohostinství. Jsem opravdu zvědavý na váš názor, protože stále cestujete po některých z nejlepších hotelů a resortů po celém světě. Předpokládám, že pro mnohé z nich, pokud se podíváte na stávající fotografie, vypadají trochu podobně, že ano? Máte bazén, máte glamourózní restauraci, a tak dále. Co vidíte jako příležitosti využití fotografie? Pro vás osobně, co je pro vás poutavé? Co by řeklo: „Chci navštívit tento hotel a resort.“, víte, jaké trendy právě vidíte, o kterých by možná naši posluchači měli přemýšlet?

Jiří: To je skvělá otázka. A vlastně v roce 2023 jsem viděl, že se děje posun, kde jsem vždy, pokud to bylo na mně, vždycky se mi líbilo, když jsou architektonické obrazy nejlepší a podporují tak, aby lidé věděli, co je kde, jak to vypadá bez lidí. A v poslední době jsem začal vidět poptávku po životních obrazech, rozhodně. A také po F&B, tedy jídle a pití. To je docela obrovské. Já osobně jsem silným zastáncem používání těchto obrázků jako doplňků, nikoli základu celé vaší kampaně jen na nich samých. Myslím, že pokud jste potápěčský resort a to je vše, co svým hostům nabízíte, tak si to dejte, udělejte to. Ale pokud jste metropolitní hotel někde jinde, možná není nejlepší dělat jen životní styl.

Josiah: Co myslíte pod pojmem životní stylové fotografie?

Jiří: Fotografie životního stylu s lidmi. Použití lidí, zážitků a lidí ve vašich obrazech. Pro mě to nedává moc smysl, když do místnosti umístíte někoho, pokud je to standardní pokoj. Zaměřujete se na lidi, kteří cestují pracovně? Pak můžete určitě použít modela. Umístěte je tam s notebookem. Ale znovu, notebooky, docela rychle zastarávají. Takže za dva roky pravděpodobně budou chtít tyto obrázky nahradit. Opravdu to potřebují? O tomto můžeme mluvit hodiny. Ale rozhodně bych se snažil zaměřit na přípravu architektonických věcí, věcí, na které jsme ne tak zaměřeni na stránce technologií, protože to může zastarávat, a pak se soustředit na životní styl a F&B. A zejména F&B je v poslední době velmi silně tlačeno. Obvykle se snažíme fotografovat F&B, pokud je čas, více zážitkově, což znamená, že to není jen fotka talíře na stole, kterou může použít stejně i hotel vedle. Jde spíš o to začlenit design a vše kolem hotelu nebo restaurace. Takže jde spíš o to ukázat prostor a zážitek, který s jídlem v něm mohou lidé mít, jestli to má smysl.

‍